Program Mobilní Trilopark pro SŠ, který Vám nabízíme k uskutečnění i na Vaší škole, je vytvořen a provozován dvěma odborníky s pedagogickou i paleontologickou kvalifikací a praxí, ve spolupráci s doktorandy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Prostřednictvím Mobilního Triloparku si klademe za cíl studentům předat něco z našeho zápalu pro obor, případně je inspirovat našimi zkušenostmi.

Časová dotace: 45 minut (možnost prodloužení po domluvě)

Kapacita: minimální počet žáků, pro něž jsme schopni program připravit, je 30. Horní hranice je 160-180 žáků, kteří se postupně (po jednom až dvou ročnících dohromady) pohodlně vystřídají na ploše šesti vyučovacích hodin. Optimální počet pro celodopolední pořad je 80-130 žáků. 

Cena 75 Kč na žáka 

Kde: u Vás na škole, v prostorné učebně s dataprojektorem či interaktivní tabulí.

Jak program probíhá?

Studenti přicházejí do místnosti, kde má některý z odborných lektorů připravenu prezentaci, fosilie a modely. Po krátkém úvodu lektor spouští prezentaci, interaktivně provázanou s reálnými zkamenělinami a rekonstrukcemi. Konec programu je vyhrazený pro dotazy a pro debatu s žáky.

Vybírat můřete z následujících pořadů:

1) Expedice pod hladinu zkamenělých moří

Exploze života na počátku prvohor je stále stejně fascinující. Jak se to stalo, že se – z pohledu geologického času – během poměrně krátké doby na naší planetě objevila drtivá většina živočišných kmenů, které obývají naši planetu dodnes? A jak příběh života pokračoval? Všichni, kdo se podílíme na Triloparku, už od dětství hledáme důkazy, které tento příběh nepatrně doplňují a zpřesňují. Nalezli jsme několik nových druhů živočichů i rostlin; ale především – stále stejně fascinovaní tento příběh sledujeme a toužíme dokreslit další kousek v místech, kde je mapa doposud bílá. V rámci této besedy přineseme typické fosilní zástupce pro jednotlivá období (včetně několika modelů v životní velikosti), přičemž všechny exempláře v muzejní kvalitě budou dotykové. Studentům přiblížíme, jak vznikají zkameněliny, jak se to má s jejich sběrem, čím vším se liší obecně vžité představy o paleontologii od běžné praxe. Záživnou formou přiblížíme zlomové body evoluce. Pouze namátkou – Jaký je příběh naší páteře? Proč je Latimerie podivná? Z čeho si ryby „vyrobily“ čelisti?  Kde se u hmyzu vzala křídla? Co bylo dříve, slepice či dinosaurus? (Aneb nové fosilní nálezy z Číny)…

 

2) Modeláři vyhynulých světů

Radek Labuťa je jedním ze zakládajících členů společnosti Giganti s.r.o. Ještě jako zaměstnanec Národního muzea v Praze před devíti roky vytvořil první model mamuta v životní velikosti. Od té doby z jeho dílny vznikly desítky dalších modelů vyhynulých obratlovců, bezobratlých i rostlin. Jak se staví mamut? Jak vytvořit třímetrovou arthropleuru (karbonskou „mnohonožku“)? Jak vymodelovat pětimetrový model pravěkého mořského dna? Jaké k tomu použít technologie a postupy? Vyslechnete si poutavé a inspirativní povídání o tom, jak se žije paleo-modelářům v Čechách. V případě tohoto programu nepřineseme z Triloparku dotykový exemplář čtyřmetrového mamuta, nicméně máme přichystaných několik zámkových forem jako ukázku, jak se vytvářejí koruny velikých lilijic; s sebou přineseme několik hototvých modelů bezobratlých.

3) Když bylo uhlí zelené

V našem sbírkovém fondu máme uloženy tisíce exemplářů z dnes již zaniklých lokalit na Kladensku, v okolí Žacléře i jinde. Proč byl hmyz v mladších prvohorách tak obrovský? Jak to bylo s raným vývojem rostlin? Jací živočichové obývali prostor mezi plavuněmi vysokými jako jedenáctipatrový dům? Před očima žáků necháme vyrůst karbonský mlžný prales, ukážeme jim model obří pravážky v životní velikosti. Na stolku bude vyskládaná kolekce těch nejnázornějších, v některých případech unikátních zkamenělin, na něž si studenti budou moci sáhnout.

4) Čechy v Maroku

V období starších prvohor (před cca 400 miliony roky) se naše území nacházelo na jižní polokouli. Území, jemuž dnes říkáme Barrandien, je pozůstatek zvrásněných mořských usazenin, které se ukládaly v cca 20 Km širokém zálivu, vědci pojmenovaném Pražská pánev. Tento záliv byl vykrojený do mikrokontinentu Perunika, nacházejícího se „kousek“ severně od obřího světadílu Gondwana, jehož součástí byla i dnešní Afrika. Proto jsou trilobitové fauny Čech a Maroka velmi podobné a obsahují množství stejných druhů (mezi oběma územími docházelo k četným migracím společenstev). Maroko jsme za účelem sběru trilobitů navštívili již dvanáctkrát. Máme obří kolekci čítající stovky druhů, často velmi bizarních. I v tomto případě dovezeme názorné fosilie. Všechny exempláře budou dotykové.