Kdo jsme kdo

Radek Labuťa (*1978)  je jedním ze čtyř zakládajících členů spol. Giganti s.r.o. mající na kontě např. úspěšnou expozici Doba ledová na pražském Výstavišti. Podstatnou náplní činnosti Radka Labuti je vytváření modelů vyhynulých zvířat v životní velikosti. Tímto způsobem nechal po stovkách tisíců let ožít mamuta, srstnatého nosorožce, karbonskou vážku Meganeuru, obřího členovce rodu Arthropleura a mnohé další živočichy – ať už pro zmíněnou výstavu Doba ledová, pro Českou televizi, Chlupáčovo muzeum nebo pro výstavy Národního muzea, v němž byl do roku 2011 zaměstnán jako technik a preparátor.

Vedle suchozemských živočichů se Radek Labuťa věnuje modelování vyhynulých mořských faun, jako jsou trilobiti, hlavonožci, koráli, lilijice... Díky těmto Labuťovým aktivitám mají návštěvníci interaktivně-výukového centra Trilopark jedinečnou možnost po více než 400 milionech roků nahlédnout pod hladinu prvohorního moře, kde uvidí na vlastní oči trilobity (a nejen je) doslova „jako živé". Pro srovnání budou v Triloparku vystaveny i vzácné zkamenělé pozůstatky, které posloužily jako předlohy pro vytváření věrných modelů.

Ladislav Zedník (*1977) absolvoval geologii a paleontologii na PřfUK. Po dokončení studia několik let v oboru pracoval, konkrétně se věnoval výzkumu prvohorních paleofaun.  V roce 2008 však pozici vědeckého pracovníka opustil, doplnil si pedagogickou kvalifikaci a začal se na plný úvazek věnovat výuce dětí. Vedle vědeckých a pedagogických aktivit je Ladislav Zedník autorem několika básnických sbírek: Zahrada s jabloněmi a dvěma křesly (Argo, 2007; nominace na cenu Magnesia litera v kategorii poezie) a Neosvitly (Argo, 2012). Paleontologií silně ovlivněná básnická sbírka Město jeden kámen (Dauphin, 2015) získala prestižní ocenění Magnesia litera 2016. Sbírka Složenýma očima (Odeon, 2023) posouvá Zedníkova dosavadní témata do intimnějších rovin a obohacuje je o nová. Ladislav Zedník též působí jako literární redaktor, recenzent a editor. 

V rámci Interaktivního muzea Trilopark se L. Z. od počátku zabývá jeho projektovou částí, se vším, co taková práce obnáší. Koordinuje program Mobilní Trilopark, letní přímětské tábory či kroužky a stará se o organizaci všech akcí. Spolu s Radkem Labuťou a externími spolupracovníky se též podílí na jejich realizaci..

EXTERNÍ SPOLUPRACOVNÍCI

Lukáš Laibl (*1987) vyrůstal postupně na vsi, maloměstě, středním městě a nakonec přesídlil do Prahy. Jeho záliba v poznávání živé i neživé přírody vyústila ve studium paleontologie na Přírodovědecké Fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde dodnes zkoumá postembryonální vývoj trilobitů. Aktivně se účastní mezinárodních konferencí a publikuje v odborných periodikách. Krom vědecké práce se věnuje také popularizaci paleontologie formou přednášek, rozhovorů, článků a exkurzí. Několik let vedl kroužek, kde se pokoušel vychovat nastávající generaci paleontologů (což se mu v některých výjimečných případech dokonce povedlo). Od roku 2014 působí jako kurátor části paleontologických sbírek Národního muzea a jako jednatel Paleontologické sekce Společnosti Národního muzea. Svůj volný čas tráví nejčastěji cestováním, čtením komixů a malováním všeho možného.

V Triloparku pořádá přednášky paleontologické sekce Společnosti Národního muzea, vedle toho se příležitostně lektorsky podílí na projektu Mobilní Trilopark.

Jakub Vodička (*1985) se po absolvování povinně školní docházky a následného gymnázia vrhl na studium paleontologie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde se zaměřil na studium stratigrafie a evolučních změn u skupiny prvohorních mořských mikroorganismů. S výsledky svého bádání seznamuje odbornou komunitu v rámci mezinárodních konferencí a připravuje publikace do odborného periodika.

V Triloparku se příležitostně lektorsky podílí jak na provozu kamenného muzea v pražských Nuslích, tak na výjezdech po celé ČR.

Václav Micka (*1967) se o paleontologii zajímá již od raného dětství, kdy v okolí bydliště v pražské Michli nalezl své první fosilie. Postupem času se jeho záběr i zájem prohlubovaly. Po absolvování ZVS několik let pracoval v Ústředním ústavu geologickém (dnešní ČGS), kde jej silně ovlivnilo hned několik výrazných vědeckých kapacit, toho času v ÚÚG pracujících – v čele s profesorem Ivo Chlupáčem. Počátkem milénia Václav M. část své rozsáhlé sbírky věnoval do Národního muzea v Praze. V posledních dvaceti letech též systematicky spolupracuje s předními českými paleontology, jimž pro účely publikací, v rámci spoluautorství, zapůjčuje své aktuální unikátní nálezy.  

V rámci Triloparku se spolupodílí na organizaci letních příměstských táborů a na mobilních akcích.

Ondřej Kohout (*1994) strávil většinu života v jihozápadním okolí Prahy, jež je ve světě geologie a paleontologie známou a bohatou lokalitou, většinu života se zajímá o krásy přírody, a to jak té živé, tak té, která existovala na našem území před miliony let. Přestože se celý život pohybuje v oblasti paleozoika, na studiích paleontologie na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity zběhl do druhohor, do oblasti české křídové pánve, kde jeho hlavním zájmem jsou křídoví amoniti. Podílí se na péči o paleontologické sbírky Národního muzea, kde také vypomáhá správné interpretaci vzorků metodou rentgenové fluorescence.

V Triloparku se podílí na zdárném běhu činnosti kamenného muzea na Praze 4, potažmo i výjezdů: jak do škol a dalších institucí, tak do terénu přímo na paleontologické lokality.

Adéla Šoobová (*1995) je rodačkou z Prahy. Studuje obor Geobiologie na Přírodovědecké fakultě UK. Od dětství se zajímá o dinosaury a prehistorii. Zná nejen spousty popularizačních dokumentů o dinosaurech (typu Putování s dinosaury, Prehistorický park a mnoho další), ale i spoustu sci-fi filmů: kupříkladu všechny díly filmu Jurský park. Díky těmto znalostem (opřeným o studium paleontologie na VŠ) může dětem říci, jaké věci jsou ve sci-fi v souladu s vědeckými poznatky a které jsou jen výplodem fantazie autora. Ač jako mládě měla ráda druhohorní dinosaury, nyní se ve svém studiu zaměřuje na prvohorní šneky z pražské pánve. Zkoumá především jejich paleoekologii.

V Triloparku se zaměřuje na polularizaci paleontologie a účastní se na lektorování víkendových akcí. Nebojí se však ani stanout před skupinou školních dětí, pokoušejíc se na ně přenést svou nakažlivou vášeň pro vědu. 

Klára Müllerová (*1979) se věnuje studiu pedagogiky od roku 1994, vystudovala PedF UK pro první stupeň a zabývá se také alternativními metodami vzdělávání. Osm let pracovala jako konzultantka a asistentka výcviku na Lince bezpečí. Pátým rokem vyučuje na základní škole ve věkově smíšených třídách, zajímá se o aktivizující metody, Montessori pedagogiku, Kritické myšlení a jejich propojení s výukou.

V rámci Triloparku se podílí na optimalizaci aktivit pro školní děti. Podílí se též na projektové fázi připravovaných nových aktivit.

Aneta Hušková (*1992) je studentkou geobiologie na Přírodovědecké fakultě UK, zaměřuje se na devonskou stratigrafii a paleontologii. V současné době se věnuje zejména konodontům. Kromě vědecké práce je její zálibou i popularizace vědy pod záštitou fakulty.

V Triloparku se příležitostně lektorsky podílí na výjezdech i na provozu kamenného muzea.