Druhý stupeň/střední školy

TRILOPARK

Pro DRUHÝ ST. a STŘEDOŠKOLÁKY

Věkové rozpětí: druhý a třetí stupeň; víceletá gymnázia

Časová dotace: 80-100 minut

Cena: 90 Kč. na žáka + pedagogický doprovod zdarma

Studenti mají možnost se komplexně seznámit nejen s historií života na planetě Zemi, ale především si přímo vyzkoušet různé metody paleontologického výzkumu. Veškeré aktivity jsou vytvořeny tak, aby – ruku v ruce s posilováním dovedností a klíčových kompetencí – lícovaly s výstupy učiva, případně aby je rozšiřovaly: v linii RVP pro základní a střední školy (vzdělávací oblast Člověk a příroda).

Program je co do obsahu vytvořený v přímé návaznosti na učivo ročníků, kde je geologie vyučována (9. třída, resp. kvarta), v nepřímé spojitosti pak na učivo všech ročníků druhého či třetího stupně vzdělávání v tom smyslu, že si studenti vytvoří hlubší povědomí o pojmech společenstvo, ekologie, evoluce, (paleo)geografie; prohloubí si povědomí o zázračné rozmanitosti života na Zemi atd.

Po předchozí domluvě je možno do úvodu programu zařadit i prezentaci Permské Pompeje v Číně (o vykopávkách dávného pralesa, pohřbeného v sopečném popelu) či Oživlé kamení, která pojednává o postupu zhotovování modelů vyhynulých živočichů pro výstavu v Národním muzeu.

Průběh interaktivně-vzdělávacího programu:

1) ÚVOD

Prostřednictvím zábavné prezentace se především dozvědí, že paleontologie neobnáší jen „hledání zkamenělin". Nenásilnou formou si osvojí, jak, proč a kudy v minulosti putovaly kontinenty („Kdy byly poblíž Berouna korálové útesy?"). Je jim též připomenut pojem „společenstvo" – v tom smyslu, že paleontologie zpravidla nezkoumá oddělené druhy, ale celá společenstva, migrace organismů, jejich adaptace apod. Po celou dobu obecného úvodu jim je k dispozici výstava reálných fosilií, na něž si postupně můžou doslova sáhnout – jak na ně v průběhu výkladu přijde řada (kromě mnoha vzácných kompletních trilobitů apod. máme ve vystaveném sbírkovém fondu i reálné dinosauří pozůstatky)... Studentům jsou průběžně kladeny otevřené otázky, navazující na jejich žitou zkušenost.

2) AKTIVITY

Odkrývání dinosaura

Výstup: žáci se dostávají do přímého kontaktu s fosilií v simulaci přirozeného prostředí a zakoušejí reálné metody jejího odkrývání (čtvercová síť, zákres...)

Podstatnou částí náplně práce paleontologa jsou terénní práce. V Triloparku žáci odkrývají model dinosaura rodu Deinonychus v životní velikosti. Prostor naleziště je rozdělen čtvercovou sítí do úseků, kde (podle velikosti skupin) pracují členové týmu buď jednotlivě či po dvojicích. Jejich úkolem je precizně očistit kostru od písku, v němž je pohřbena, a do pracovního listu (resp. „terénního zápisníku) provést pečlivý zákres odkryté části, která je na obrázku vynechána. Na konci programu je vyhodnocen nejpečlivěji zpracovaný list a jeho autoři jsou odměněni věrnou replikou devonského trilobita.

Preparace vibrační jehlou

Výstup: žák se seznamuje s technikou preparace, navíc se dozvídá (resp. přímo zakouší) podrobnosti o vlastnostech sedimentárních hornin.

Pokud najdete zkamenělinu přímo v terénu, je zpravidla zčásti zakrytá horninou. Chceme-li ji studovat celou, musíme využít některou z preparačních technik. Klasickou metodou je využití vibrační jehly. V Triloparku si studenti zkoušejí, jaké to je – být preparátorem. Práce je opět skupinová (k dispozici jsou 4 vibrační jehly). Studenti mají k dispozici úlomky mimořádně bohatých vápenců s dobře patrnými schránkami prvohorní fauny.

Odlitky

Výstup: žák vytváří sádrové modely vyhynulých živočichů – posilována je jeho kreativita, je upozorňován na morfologické zvláštnosti jednotlivých druhů. Žáci jsou motivováni k týmové práci – a k vytvoření třídní kolekce.

Jednou z laboratorních technik, neodmyslitelně spjatých s paleontologií, je zhotovování odlitků. K dispozici máme kolem dvaceti silikonových forem, z nichž si žáci zhotovují své vlastní odlitky. Pedagog dostává brožurku s návodem, jak s odlitky dál nakládat (za využití mezipředmětových vztahů), až ke kýženému cíli: vytvoření „třídní sbírky" fosilií.

Ryboještěří puzzle

Výstup: žáci se blíže seznamují s anatomií ryboještěrů a dozvídají se, co znamená biologická konvergence (proč je ryboještěr podobný delfínovi, ačkoli patří mezi plazy)

Nešikovný muzejník přeházel vzorky při přepravě z terénu. Nyní je třeba, aby studenti ve skupině poskládali kostru Ichthyosaura, aby vše bylo, jak má být. Pracují s modelem v reálné velikosti (cca 1 m). Jejich výkon je měřen stopkami, na konci programu je vyhlášen nejrychlejší tým.

Putující kontinenty

Výstup: žáci mají povědomí o tom, jak v minulosti putovaly kontinenty a jaký vliv měly jejich pohyby na život na naší planetě.

Na podlaze leží čtyři prázdné glóby. Třída je rozdělena do čtyř skupin, z nichž každá dostane ke zpracování jedno významné období historie naší planety. Každá skupina do glóbů poskládá kontinenty – tak, aby jejich rozložení odpovídalo dávné realitě. Pomocí palety barev jsme na kontinenty vyznačili klimatické pásy. Stejnými barvami jsou označené i kartičky s obrázky živočichů a rostlin, které v té době obývaly naši planetu: mořské prostředí a souš. Žáci párují barvy a umisťují živočichy a rostliny do jejich přirozeného prostředí: od rovníku k pólům. Na konci si skupinky navzájem ukazují výsledek své práce a diskutují kupř. o tom, proč máme v období druhohor z našeho území dochováno tak málo dinosauřích pozůstatků.

Modelujeme mořské dno

Výstup: Žáci si osvěžují pojmy společenstvo, biotop a ekologická nika a osvojují si další základní (paleo)ekologické pojmy.

Vedle výstavy zkamenělin z celého světa je v Triloparku speciální vitrína s nápisem „Devon". U jednotlivých regálů jsou údaje o hloubce moře a na samotných regálech jsou umístěny zkameněliny organismů, které v dané hloubce žily: tzn., že ve spodní vitríně jsou poměrně hlubokovodní organismy, které se nám dochovaly v tmavších kalových vápencích, v nejvyšší jsou mělkovodní organismy z okolí Koněprus. Mezi těmito regály – horním a dolním – jsou další dva, které reprezentují přechod mezi těmito hloubkami. Žáci dostávají pracovní list s náčrtkem prázdného dna (v bokorysu), rozděleného horizontálami na hloubkové zóny. Do jednotlivých hloubkových zón zakreslují příslušné organismy do jejich správné ekologické niky. K dispozici mají plakát na stěně, kde si spárují zkamenělý pozůstatek z vitríny s rekonstrukcí živého organismu, kterou dohledají na plakátu a zakreslí do pracovního listu.

3) Závěr

Závěr se odvíjí převážně formou diskuse. Studenti jsou konfrontováni s vlastními poznatky, případně si mohou porovnat své vlastní objevy s publikovanou literaturou. Po diskusi následuje závěrečná evaluace (která i nám poskytuje cennou zpětnou vazbu)